TISKOVÁ ZPRÁVA: Co mi otec strkal do vagíny

Praha, 17. ledna 2017

Od 2. února 2017 vystavuje pražská galerie Artwall sérii objektů vytvořených podle skutečných předmětů, fotografií a vzpomínek multimediální umělkyně a aktivistky Almy Lily Rayner. Zobrazené předměty odkazují na dlouhodobé sexuální zneužívání, které autorka v dětství zažívala. Tento typ osobní zpovědi se v českém veřejném prostoru objevuje poprvé.

„Jde nám o vytvoření veřejné platformy, která umožní o sexuálním násilí otevřeně hovořit. Kolem sexuálního násilí existuje spousta stereotypů a téma je tabuizováno. Domnívám se, že je nutné celý diskurz zásadně změnit a zasadit téma do širšího společenského kontextu. Je důležité bojovat proti neviditelnosti zneužívaných žen,“ říká Alma Lily Rayner, která se ve své práci věnuje sexuálnímu násilí a jiným genderovým tématům.

„Mlčení nepomáhá nikomu. Říct to nahlas je osvobozující, silné a odvážné. A nejenom pro autorku, ale taky pro všechny mlčící, kterým tím otevírá prostor, aby mohli promluvit,“ komentuje záměr výstavy Johanna Nejedlová zakladatelka projektu Konsent zaměřeného na prevenci znásilnění a sexuálního násilí.

Více informací o umělkyni naleznete na www.almalilyrayner.com.

Výstava se uskuteční v galerii Artwall, Nábřeží kapitána Jaroše a Edvarda Beneše od 2. února do 31. března. Vernisáž výstavy proběhne v kavárně Liberál 2. února od 18:00, Heřmanova 6, 170 00 Praha 7.

Výstavu bude doprovázet cyklus diskuzí pro širokou veřejnost s názvem Proč zrovna já, který proběhne v tranzitdisplay, Dittrichova 9, Praha 2.

Co jsi vlastně čekala?
Život v kultuře znásilnění
8. února v 18:00
Kultura znásilnění se netýká jen sexu. Je přítomná všude kolem nás: v reklamách stejně jako v obyčejné konverzaci, při pracovním pohovoru nebo na úřadě. V rámci diskuze se pokusíme přiblížit obrysy této problematiky a zároveň nastínit možné způsoby, jak kultuře znásilnění čelit.
Moderuje: Alma Lily Rayner
Hosté: Blanka Nyklová, Lenka Vochocová, Petra Vláčelová a Apolena Rychlíková

Proč jsi to nenahlásila?
Sexuální násilí a instituce
28. února v 18:00
Policii či soudy vnímáme jako instituce, jejichž úkolem je pomáhat lidem, kteří zažili sexuální násilí, dosáhnout spravedlnosti. Instituce ale ve společnosti hrají i další roli – určují například, co je a co není sexuální násilí, nebo kdo se může považovat za jeho „oběť“. Diskuze se zaměří na roli těchto institucí v budování a udržování mocenských vztahů ve společnosti.
Moderuje: Silvie Lauder
Hosté: Lucia Zachariášová, Klára Kalibová, Petra Kutálková a Johanna Nejedlová

 

Proč ses nebránila?
Koncept „expert by experience“ – Expertkou na základě zkušenosti
13. března v 18:00
V rámci diskuze se zaměříme na koncept „expert by experience“, označující lidi s určitou životní zkušeností a nahlédneme jejich podstatnou roli v boji za lidská práva. Rozebereme možnosti tohoto přístupu a uvedeme praktické příklady z českého a zahraničního prostředí, a to nejen v kontextu sexuálního násilí.
Moderuje: Apolena Rychlíková
Hosté: Lenka Vrbová, peer pracovnice Růžena (Jako doma), Marie Feryna

 

Proč jsi nic neřekla?
Večer sdílení
30. března v 18:00
Diskuze bude otevřená komukoli, kdo chce sdílet svou zkušenost zahrnující různé podoby sexuálního násilí od verbálního obtěžování po znásilnění. Cílem je ukázat problém sexuálního násilí v celé jeho šíři. Předem budou pozváni hosté ochotní mluvit o svých zážitcích, ale přijít a zapojit se může každý. Pokud se chceme kultuře znásilnění postavit, je třeba začít mluvit.
Moderují: Alma Lily Rayner a Jitka Kolářová

 

Spoluorganizátorem projektu jsou tranzit.cz a display.
Partnery projektu jsou:
Gender Studies, o.p.s., Jako doma – Homelike, o.p.s., Konsent, z. s., Sociologický ústav AV ČR, Kulturní čtrnáctideník A2, A2larm
Mediálními partnery projektu jsou: A2, Radio 1, Artmap a Goout.
Celoroční činnost galerie Artwall probíhá pod záštitou radního pro kulturu Jana Wolfa a je podpořena z grantu Magistrátu hlavního města Prahy.
Kontakty:
Umělkyně: Alma Lily Rayner: thealmarynergang@gmail.com
Kurátorka: Zuzana Štefková: z.stefkova@gmail.com

Více informací na:
www.almalillyrayner.com
 


VYJÁDŘENÍ KE KAUZE ZADRŽENÍ AKTIVISTŮ S ČESKO-ROMSKOU VLAJKOU

 

Se znepokojením sledujeme kauzu, která se v sobotu 31.1. 2015 rozhořela v souvislosti s česko-romskou vlajkou. Na bohoslužebném shromáždění „Za společný život“ zorganizovaném na protest proti anti-islámské demonstraci zadržela policie evangelického faráře Mikuláše Vymětala a romskou aktivistku Ivanu Čonkovou kvůli tomu, že spolu s dalšími demonstranty střídavě drželi česko-romskou vlajku.

 

Toto zadržení je o to absurdnější, že přichází ve stejném týdnu, kdy si autor vlajky Tomáš Rafa za přítomnosti médií vyzvedl zabavené česko-romské vlajky z Úřadu městské části Praha 1. Současná kauza navíc spadá pod stejný městský úřad, který koncem loňského roku rozhodl, že vystavení česko-romské vlajky není přestupkem.

 

Ve světle tohoto rozhodnutí, považujeme akt policie za projev šikany. Máme za to, že policie účelově kriminalizuje aktivisty, kteří kriticky poukazují na rasově motivovanou nenávist lidí svolávajících demonstrace proti islámu. Policie se tak bohužel stává represivním nástrojem v rukách těch, kteří propagují xenofobii.

 

Autor česko-romské vlajky Tomáš Rafa se k případu vyjádřil následovně: „Plne podporujem aktivity kňaza Mikuláša Vymětala a Ivanky Čonkovej proti rasizmu a xenofóbii. Odsudzujem organizovanie vlny nenávistných akcií proti národnostným a náboženským menšinám a vyzývam štátne inštitúcie a Políciu ČR, aby zamerali svoju pozornosť na agresiu a nenávisť v spoločnosti a nie na projekty a ľudí, ktoré proti týmto prejavom vystupujú. Je paradoxné, že projekt česko-rómskej vlajky je zbavený všetkých absurdných obvinení a následne opäť kriminalizovaný. Aktivisti, ktorí tento umelecký symbol vzájomného spolužitia všetkých ľudí v Českej republike použili, majú moju plnú podporu.“

 

Jan Rovenský, který Tomáše Rafu v přestupkových řízeních zastupoval, k tomu uvedl: „Považuji za krajně znepokojivé, že policie ignoruje právní názor správního orgánu, který bude o přestupku rozhodovat, tedy Úřadu městské části Praha 1. Použití uměleckého návrhu tzv. česko-romské vlajky není podle toho rozhodnutí úřadů trestným činem ani přestupkem. Předvedení paní Čonkové proto bylo zjevně svévolné. Policie by měla zabavenou vlajku bezodkladně vrátit a paní Čonkové se omluvit.“

 

Za galerii Artwall

 

Zuzana Štefková

Lenka Kukurová

2.2.2015

 


TISKOVÁ ZPRÁVA K ZASTAVENÍ SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ PROTI AUTOROVI ČESKO-ROMSKÉ VLAJKY

 

Úřad rozhodl: Navrhovat česko-romské vlajky není zločin. Ba ani přestupek.

 

Praha, 22. ledna 2015 - Po roce a půl od výstavy v galerii Artwall dospělo řízení ve věci česko-romské vlajky ke svému vyústění. Umělecký projekt Tomáše Rafy Výběrové řízení na česko-romskou vlajku, který provázelo podání trestního oznámení za hanobení vlajky, opakované rozhodnutí o udělení pokuty autorovi a dokonce i zabavení vlajek policií ČR, skončil zastavením obou přestupkových řízení vedených proti autorovi. Umělec i kurátoři výstavy toto rozhodnutí vítají jako vítězství zdravého rozumu.

 

Výstava, která proběhla v létě 2013 v pražské galerii Artwall, tematizovala soužití s romskou menšinou a prezentovala několik uměleckých návrhů česko-romské vlajky. Tato vlajka podle autora symbolizuje skutečnost, že je Česká republika státem i pro národnostní menšiny. Výtvarný návrh symbolizující pokojné česko-romské soužití získal velkou publicitu v médiích, ale vyvolal i vlnu nevole. Mnozí ho dokonce mylně považovali za oficiální návrh nové české vlajky, případně vlajky pro české Romy.

 

Koncem roku 2013 byl rozhodnutím Úřadu městské části Prahy 7 umělec shledán vinným ze spáchání přestupku, konkrétně zneužití státních symbolů České republiky, a bylo mu uloženo zaplacení několikatisícové pokuty. Přestupkový orgán zahájil řízení na základě oznámení aktivisty extremistické  Dělnické strany sociální spravedlnosti, nástupkyně soudem zakázané Dělnické strany. Právě zneužívání české vlajky na pochodech neonacistů výstava Tomáše Rafy mimo jiné kritizovala. Po vleklém právním procesu (zahrnujícím podání tzv. odporu a následné odvolání) věc skončila promlčením věci1. Rozhodnutí o vině i o uložení pokuty bylo proto v plném rozsahu zrušeno.

 

V únoru 2014 autor vystavil česko-romské vlajky na výstavě v galerii Art Space, která je zřizovaná pražskou Anglo-americkou Univerzitou. Krátce po vernisáži navštívila výstavu na základě udání Policie ČR a zabavila tři ze sedmi exponátů česko-romských vlajek. Jednalo se o další z represivních kroků namířených proti umělci, který svým projektem kritizoval rasismus v české společnosti.

 

Policie věc postoupila Úřadu městské části Praha 1, který ve věci zahájil řízení o podezření ze spáchání přestupku. V prosinci 2014 však řízení zastavil s jasným závěrem, že „skutek, o němž se vede řízení, není přestupkem“ s odůvodněním, že jednání obviněného neporušovalo ani neohrožovalo zájem společnosti, což je základním (tzv. materiálním) znakem přestupku.

 

Po sérii předvolání a vysvětlení bylo v prosinci 2014 konečně správní řízení zastaveno.

Těší nás, že po sérii absurdních kroků ze strany Policie a Úřadu městské části Praha 7 zvítězil zdravý rozum.“ konstatují kurátorky galerie Artwall Markéta Dolejšová, Lenka Kukurová a Zuzana Štefková.

 

Sám autor návrhu vlajky, Tomáš Rafa, doplnil: „Umělecký projekt česko-romské vlajky se stal názorovou společenskou sondou. Průběh projektu poukázal na alarmující nárůst rasismu na sociálních sítích i v reálném životě. Vlajky byly postříkány barvou a zhanobeny hákovým křížem, následovala absurdní trestní oznámení ultra-pravicových skupin a represivní kroky státních institucí. Projekt však nakonec podpořil diskusi o soužití. Je důležité, aby tento prostor nezanikl a nezůstal obsazen rasistickou propagandou pravicových extremistů. Nadále věřím, že naší společnou cestou může být dialog a nikoli nenávist“

 

Jan Rovenský, který Tomáše Rafu v přestupkových řízeních zastupoval, uvedl: „Svoboda projevu a umělecké tvorby patří nejen mezi česká ústavní práva, ale i základní evropské hodnoty. Celý případ začal dost strašidelně – policie a některé úřady se staly ochotným a poněkud bezmyšlenkovitým nástrojem šikany liberálního umělce ze strany pravicových extremistů. Dopadlo to naštěstí dobře. Pokud oprávněně požadujeme po muslimech, aby snesli karikatury proroka Mohammeda, měli bychom my sami snést pohled na naši vlastní státní vlajku v neobvyklém, nebo třeba i provokativním kontextu.“

 

1 Odvolací orgán (tedy Magistrát hlavního města Prahy) totiž nebyl schopen o odvolání umělce rozhodnout déle než půl roku, přestože lhůta na rozhodnutí je podle zákona jeden měsíc.

 

Kontakt pro média: Lenka Ginther, info@artwallgalletry.cz

Kurátorky: Lenka Kukurová: lenka@artwallgallery.cz; Zuzana Štefková, zuzana@artwallgallery.cz

Umělec: Tomáš Rafa: tomas.rafa@gmail.com

 

 

 


 

TISKOVÁ ZPRÁVA K PROJEKTU MARTIN PIAČEK, VÁCLAV HAVEL / VYMÝVÁNÍ

Výstava proběhne od 12. 11. 2014 do 15. 2. 2015 v prostorách galerie Artwall (opěrná zeď Letenských sadů na Nábřeží Kapitána Jaroše a Edvarda Beneše).

Vernisáž se uskuteční 12. 11. 2014 od 19:00 na plovoucím baru U Bukanýra, Nábř. Ludvíka Svobody.

Čtvrt století po Sametové revoluci je stále zřejmější, že si česká společnost neví rady s jejím odkazem. Do  diskuze o výkladu tohoto období vstupuje galerie Artwall s projektem slovenského umělce Martina Piačeka nazvaným: Václav Havel / Vymývání. V jeho podání se nástrojem symbolického vymývání stává mýdlová busta Václava Havla.

„Piačekovo dílo je záměrně mnohoznačné. Proces vymývání může odkazovat ke ztrátě paměti, k vymývání mozků i k alibistickému mytí rukou,“ zdůrazňuje Zuzana Štefková, jedna z kurátorek projektu. „Název je parafrází Havlových dramatických děl a přihlášením se k poetice jejich absurdního humoru,“ dodává k tomu autor.

K významu svého díla Martin Piaček zároveň říká: „Zajímá mě proces instrumentalizace hrdiny, to jak se konkrétní člověk mění v abstraktní symbol a jak je jeho odkaz následně používán či zneužíván.“

Postava Václava Havla je typickým příkladem této instrumentalizace napříč politickým spektrem. Jednou je oslavován jako bojovník proti komunismu, jindy kritizován za svůj údajný reformní komunismus, je označován za utopistu, ale i zatracován jako podporovatel vojenských konfliktů. Jeho zastánci vyzdvihují Havlův zájem o lidská práva a staví je do protikladu s dnešním pragmatickým poklonkováním Číně, odpůrci zase poukazují na jeho politickou naivitu, či na problematickou podporu bombardování v průběhu války v Jugoslávii a schvalování invaze do Iráku. Pro jedny je nedostižným ideálem, pro jiné představitelem nestandardní, nestranické politiky nebo politického kýče. Příznačné při tom je, že kritika přichází zleva i zprava. Pro pravicově zaměřené odpůrce Havla je výraz "pravdoláskař" synonymem pro (často levicového) ideového škůdce a z úst komunistických funkcionářů zní „havlista“ jako nadávka. To vše v době, kdy se periodicky objevují pokusy o zlehčování zkušenosti českých disidentů, a kdy je citelná i opačná tendence, tedy odpůrce režimu idealizovat a stavět na piedestal.

„Ideály mají tendenci „blednout“. Piačekovo dílo je možné chápat jako varování, aby se manipulace s ideály nezměnila v absurdní drama.“ doplňuje spolukurátorka výstavy Lenka Kukurová.

V tomto smyslu tedy není odkaz Václava Havla stejně jako interpretace listopadových událostí a jejich smyslu jen záležitostí historie, ale především zápasem o podobu dnešní vnitrostátní i mezinárodní politiky a směřování současné společnosti.

Projekt Artwall byl iniciován Centrem pro současné umění Praha o.p.s., v současnosti výstavní program realizuje c2c Kruh kurátorů a kritiků. Projekt je realizován pod záštitou radního hl.m. Prahy, ing. Václava Novotného.

Partnery projektu jsou hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR.

Mediálními partnery projektu jsou Aktuálně.cz, Radio 1, A2, Artmap, Kulturissimo.cz, Goout a časopis FotoVideo.

Kontakty:

Umělec: Martin Piaček: martinpiacek@gmail.com

Kurátoři: Zuzana Štefková, zuzana@artwallgallery.cz, Lenka Kukurová, lenka@artwallgallery.cz

Kontakt pro média: Lenka Ginther, info@artwallgalletry.cz


Pozvánka na veřejnou diskuzi // Doprovodný program galerie Artwall 2014

Diskuze se koná 19. 9. 2014 od 18:00 v prostorách sportovně-společenského centra Výletná v Letenských sadech 32

V rámci doprovodného programu k výstavě Tomáše Třeštíka „Letenští”, která právě probíhá v galerii Artwall, se uskuteční diskuze zabývající se tématem bezdomovectví a místem, které lidem bez domova náleží ve veřejném prostoru města.

Bezdomovectví představuje jeden z palčivých problémů (nejen) hlavního města Prahy. Pořádaná diskuze si klade za cíl nastínit možnosti a limity péče o lidi bez domova a představit funkční modely integrace bezdomovců do společnosti. Diskuze bude vycházet z lokálních témat (bezdomovecká kolonie pod Hlávkovým mostem a improvizovaný tábor ve stráni pod bývalým výstavním pavilonem EXPO 58), ale zaznít by měla i obecnější témata, jako například absence dlouhodobé "bezdomovecké" politiky magistrátu a městské části Praha 7, (ne)dostupnost sociálního bydlení, násilí vůči bezdomovcům atd. V neposlední řadě jde o vytvoření prostoru pro setkání zástupců jednotlivých stran, kterých se problematika bezdomovectví přímo týká.

Diskuze se zúčastní radní pro zdravotnictví, sociální politiku a bydlení Martin Dlouhý, členové organizací zabývajících se bezdomoveckou problematikou (Pragulic, Jako doma, Platforma pro sociální bydlení), zástupci městské správy Praha 7 (Ondřej Mirovský SZ), organizátoři lokálních dobrovolnických sdružení (Alternativa II) a také samotní letenští rezidenti včetně autora výstavy „Letenští“ Tomáše Třeštíka.

Vegetariánské občerstvení zajistí kuchařky bez domova ze sdružení Jako doma (www.jakodoma.org).

Dne 18.9. od 18:00 proběhne prohlídka okolí Vltavské a přilehlých lokalit s průvodcem bez domova z projektu Pragulic (www.pragulic.cz) v rámci akce Máme otevřeno. Sraz s průvodcem u stanice metra Vltavská (nahoře u tramvajové zastávky). Vstup zdarma.

Program galerie Artwall je realizován pod záštitou radního hl. m. Prahy, ing. Václava Novotného.

Partnery projektu jsou hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR.

Mediálními partnery projektu jsou Aktuálně.cz, Radio 1, A2, Artmap, Kulturissimo.cz, Goout a časopis FotoVideo.

Kontakty:

Galerie Artwall: Zuzana Štefková, zuzana@artwallgallery.cz

Pragulic: Ondřej Klugl, o.klugl@pragulic.cz

Jako doma: Kristýna Ciprová, kristyna.ciprova@jakodoma.org

 

Více informací na: www.artwallgallery.cz
 


TISKOVÁ ZPRÁVA K PROJEKTU ARTWALL 2014: KASSABOYS - VERCHOVINA

Výstava probíhá v období 10. 4. – 12. 6. 2014 v galerii Artwall (Nábřeží kpt. Jaroše a Edvarda Beneše, Praha)

Vernisáž výstavy: Čtvrtek 10. 4. 2014, 18.00 hod., U Bukanýra, Nábř. Ludvíka Svobody pod Štefánikovým mostem.

Výstava košické umělecké skupiny Kassaboys s názvem Verchovina byla vytvořena přímo pro galerii Artwall a vznikla v reakci na aktuální dění na Ukrajině, zejména na krymskou krizi a nedávné referendum o připojení Krymu k Rusku. „Projekt představuje fiktivní kampaň na "demokratické" referendum, které si s jistou dávkou nostalgie i mocenské manipulace pohrává s myšlenkou „návratu velkého Československa“, zahrnujícího i území Podkarpatské Rusi. Nepřímo tím nastavuje zrcadlo nejen ruské inscenaci kvazi-demokratického referenda na Krymu, ale i dalším podobným revizionistickým snahám, přítomným ve středoevropském prostoru,“ shrnují Kassaboys.

Pozadí k proklamativním sloganům referenda tvoří fotografie z německého vydání turistické mapy Podkarpatské Rusi z 30. let. Hesla jako „přičlenění“, „integrace“, „připojení“ a „anexe“ však neevokují možnost skutečné volby, a v konečném důsledku znamenají všechna to samé. Z kampaně není zřejmé, k jakému státnímu celku se má Podkarpatská Rus připojit, a kdo referendum vyhlašuje. Divák se může pouze domnívat, zda přičlenění navrhují podkarpatští separatisté, českoslovenští revizionisté nebo zastánci rozšíření Evropské unie. Projekt Kassaboys paroduje argumentaci historickým geopolitickým členěním a zároveň upozorňuje na jeho nebezpečí. Podle jedné z kurátorek výstavy Lenky Kukurové „je dílo možné chápat jako připomínku toho, že řešení problémů a konfliktů přeskupováním území s použitím vojenské síly je velmi rizikové.“

Kurátorka Zuzana Štefková dále zdůrazňuje vztah projektu k českému kontextu: „Češi mají zažitý stereotyp oběti. V současné situaci se ztotožňujeme s Ukrajinou, která přišla o Krym, a paralelu vidíme jak v roce 1939 a zabranými Sudety, tak v roce 1968 a „bratrskou pomocí“ vojsk Varšavské smlouvy." Projekt Verchovina však naznačuje, že mocenské ambice mělo i meziválečné Československo, jehož hranice byly výsledkem vyjednávání českých a slovenských politiků a mocenských her vítězů první světové války.

Po 2. světové válce byla Podkarpatská Rus od Československa oddělena. „Následkem toho zde dnes existují rozdělené vesnice, jejichž obyvatelé nazývají hranice Schengenu novou železnou oponu“, shrnují Kassaboys. V rámci jimi navrženého pomyslného referenda by se možná tito obyvatelé vyslovili pro připojení k EU. Vždyť kdo by nechtěl patřit k soustátí, kde je lepší životní úroveň, větší platy, vyšší bezpečnost, mobilita, zaměstnanost atd.? Jak však konstatuje Markéta Dolejšová, další z kurátorek výstavy: „Umělecký projekt Verchovina nenabízí řešení, ale apeluje na to, abychom nebyli lhostejní k tomu, co se děje u našich sousedů. Vzhledem k jeho umístění ve veřejném prostoru může projekt diváky ponechat na pochybách, jedná-li se o absurdní nadsázku nebo oficiální návrh referenda. Podobný pocit nejistoty však mohli v kontextu nedávného vývoje na Krymu mít i diváci televizních zpráv a čtenáři denního tisku.“

O vystavujících umělcích: Skupina Kassaboys vznikla v roce 2006. Jejími zakladateli a členy jsou Radovan Čerevka /1980/, Tomáš Makara /1982/ a Peter Vrábeľ /1982/. Umělci žijí a pracují v Košicích.

Projekt byl iniciován Centrem pro současné umění Praha o.p.s., v současnosti výstavní program realizuje c2c Kruh kurátorů a kritiků. Projekt je realizován pod záštitou radního hl.m. Prahy, ing. Václava Novotného

Partnery projektu jsou hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR a Národní technická knihovna. Mediálními partnery projektu jsou: Aktuálně.cz, Radio 1, A2, Artmap, Kulturissimo.cz, deník Metro a Goout. Projekt Artwall 2014 laskavě podpořilo Ministerstvo kultury ČR a Hlavní město Praha.

Kontakty:

Umělci: Radovan Čerevka cererad@yahoo.com; Tomáš Makara tomas.makara@gmail.com;

Kurátoři: Lenka Kukurová, lenka@artwallgallery.cz; Markéta Dolejšová, marketa@artwallgallery.cz; Petr Motyčka, petr@artwallgallery.cz; Zuzana Štefková, zuzana@artwallgallery.cz

 


TISKOVÁ ZPRÁVA K PROJEKTU ARTWALL 2014: JEREMY HUTCHISON - ERRATUM®

Místo: výstava začíná 15.1. 2014 v Galerii Artwall (Nábřeží kpt. Jaroše a Edvarda Beneše, Praha)

Vernisáž výstavy: Čtvrtek 16.1. 2014, 18.00 hod., Národní technická knihovna v Praze (Technická 6, Praha 6)

„ERRATUM® je luxus dysfunkce.“

První výstava galerie Artwall letošního roku představuje projekt ERRATUM®, Beyond Utility londýnského umělce Jeremyho Hutchisona. K vidění jsou fotografie vadných a nefunkčních předmětů každodenní spotřeby: dýmka bez dutiny na tabák, struhadlo bez ostnů, dámská bota s extra podpatkem trčícím proti noze nebo sluneční brýle, které si nelze nasadit na nos. Samotné objekty mohou vyhlížet jako "pouhá" vtipná hra s designem, smysl konceptu ale spočívá v příběhu jejich vzniku. Umělec si je objednal od dodavatelů spotřebního zboží z velkovýrobních továren v Číně, Indii, Pákistánu nebo Turecku s tím, že po dělnících požadoval, aby konkrétní produkt vyrobili s libovolnou vadou. Volba a provedení této vady přitom byla záměrně ponechána na samotných dělnících.

„Projekt ERRATUM® zkoumá podmínky produkce a spotřeby v globalizovaném světě, v němž drtivá většina věcí, které užívají spotřebitelé „prvního světa“, pochází z dílen a montoven v zemích na druhé straně planety. Je pokusem o zviditelnění podmínek masové tovární produkce; do tohoto zautomatizovaného anonymního procesu se přitom snaží vnést možnost individuální volby a tvůrčí přístup,“ říká kurátorka Zuzana Štefková o konceptu výstavy.

„Subverze je klíčová pro mou uměleckou práci,“ konstatuje Hutchison, „stejně jako marketing.“ ERRATUM® lze tedy vnímat jako sociálně kritický projekt, poukazující na odlidštěný proces současné masové tovární produkce, jehož jednotlivé fáze bývají obvykle konečnému spotřebiteli skryty. Výstupem projektu jsou přitom designové sběratelské kousky, butik s luxusními, leč nefunkčními objekty. Autor k projektu dále poznamenává: „Fascinuje mě myšlenka záměrné lidské chyby, narušující zautomatizovaný proces globální masové produkce. Chtěl jsem vidět, co může taková chyba vnést do její extrémně efektivní a na výkon orientované logiky.“

Paralelně s výstavou fotografií na venkovní výstavní zdi Artwall proběhne v Národní technické knihovně (NTK) doprovodná prezentace designových objektů ze série ERRATUM®. Celý výstavní projekt bude zahájen 16.1. 2014 v 18 hodin v NTK.

O vystavujícím umělci: Jeremy Huchison (1979) je absolventem Slade School of Fine Art. Vystudoval lingvistiku a živil se psaním reklamních sloganů pro Coca-Colu. Žije a pracuje v Londýně. Více informací o autorovi na: http://jeremyhutchison.com

Projekt byl iniciován Centrem pro současné umění Praha o.p.s., v současnosti je výstavní program realizován občanským sdružením c2c Kruh kurátorů a kritikůPartnerem projektu je hlavní město Praha. Mediálními partnery projektu jsou: Aktuálně.cz, Radio 1, A2, Artmap, Kulturissimo.cz, deník Metro a Goout.

Kontakty:  Umělec: Jeremy Hutchison jeremyhutchison@gmail.com

Kurátoři: Markéta Dolejšová, marketa@artwallgallery.cz / +420734575896; Lenka Kukurová, lenka@artwallgallery.cz; Petr Motyčka, petr@artwallgallery.cz; Zuzana Štefková, zuzana@artwallgallery.cz


TISKOVÁ ZPRÁVA K PROJEKTU ARTWALL 2013: JANA ŠTĚPÁNOVÁ: NEPOSKVRNĚNÉ POČETÍ

Místo: Výstava začíná 2. 10. 2013 v Galerii Artwall (Nábřeží kpt. Jaroše a Edvarda Beneše, Praha)

Vernisáž výstavy: Středa 2. 10. 2013, 18.30 hod., Plovoucí bar Bukanýr, Praha, pod Štefánikovým mostem)

„Některé děti škemrají, že taky chtějí mít dvě mámy. Říkám jim, že mají přece tátu.“

Galerie Artwall uspořádala další výstavu s kontroverzním námětem. Po projektu o zločinech páchaných na sudetských Němcích od Lukáše Houdka a česko-romské vlajce Tomáše Rafy přichází další výstava, která otevírá citlivé společenské téma. Projekt Jany Štěpánové Neposkvrněné početí problematizuje předpoklad, že by homosexuální páry v České republice neměly vychovávat děti. Současný zákon o registrovaném partnerství sice zakazuje gayům a lesbám děti adoptovat, nicméně jeho formulce nepočítá s tím, že někteří a některé z nich už děti mají, nebo je přivedou na svět, ať už přirozenou cestou či za pomoci umělého oplodnění. Zkušenost matek, které Štěpánová fotí, zároveň dokládá, že děti, o které jde podle zákona v prvé řadě, nemají s touto podobou rodiny – na rozdíl od některých dospělých – problém.

„Myslíte si, že je nepřirozené, proti přírodě, nebo dokonce nemožné, aby dvě ženy počaly dítě? Tak to žijete v minulém století. Dnes mají lesbické ženy širokou škálu možností, stačí se jen rozhodnout pro tu nejvhodnější,“ říká k tomu Jana Štěpánová. „Česká společnost se ráda prezentuje jako velmi tolerantní vůči gayům a lesbám, ale tato tolerance končí u otázky výchovy dětí. Zároveň v České republice množství dětí marně čeká na adopci v dětských domovech,“ dodává jedna z kurátorek galerie Artwall, Lenka Kukurová.

Jana Šěpánová se svým projektem zároveň dotýká oblasti manipulace lidského genetického kódu, které v současné době nabývá na stále větší aktuálnosti. „Lesbické rodičovské páry si otce svých budoucích potomků často vybírají utilitárně a dárce volí na základě jeho fyzických a psychických kvalit. Mají možnost své děti „designovat“ podle vlastního přání a naplňují tak vize o budoucí geno-centrické společnosti, které bude dominovat tzv. „gen-rich“ třída disponující prostředky na genetické šlechtění dokonalých potomků," uvádí další z kurátorek Markéta Dolejšová.

V projektu Neposkvrněné početí navazuje Štěpánová na svou dřívější práci, fotografickou sérii zabývající se podobami rodiny nazvanou Rodinná mapa: Věrni zůstaneme (vytvořenou ve spolupráci s Gabrielou Kontra). Oba fotografické cykly zdůrazňují možnost alternativy k tzv. nukleární rodině“. Jak konstatuje Zuzana Štefková, spolukurátorka výstavy Neposkvrněné početí: „Koncept rodiny je proměnlivý a každá společnost jej chápe jinak. To, co odlišuje dobrou rodinu od špatné, není počet maminek nebo tatínků, ale funkčnost vztahu mezi těmi, kdo rodinu tvoří. Zákony ČR by měly tento fakt respektovat a nevytvářet umělé překážky těm, kdo o děti stojí.“

O vystavující umělkyni: Jana Štěpánová (1969) vystudovala fotografii v ateliéru Pavla Baňky na UJEP v Ústí nad Labem. Je provozovatelkou grafického studia RedGreenBlue, spoluzakladatelkou Unie grafického designu a festivalu lesbické kultury Apriles. Věnuje se tématům genderových rolí, sexuálních menšin a nenormativních vztahů ve společnosti. Žije a pracuje v Praze.

Projekt byl iniciován Centrem pro současné umění Praha o.p.s., v současnosti je výstavní program realizován občanským sdružením c2c Kruh kurátorů a kritiků. Partnerem projektu je hlavní město Praha. Mediálními partnery projektu jsou: Aktuálně.cz, Radio 1, A2, Artmap, Kulturissimo.cz, deník Metro a Goout. Projekt Neposkvrněné početí byl podpořen ze zdrojů Slovak-Czech Women's Fund prostřednictvím o.s. Jiný pohled.

Kontakty:
Kurátoři: Markéta Dolejšová, marketa@artwallgallery.cz; Lenka Kukurová, lenka@artwallgallery.cz; Petr Motyčka, petr@artwallgallery.cz; Zuzana Štefková, zuzana@artwallgallery.cz
Umělkyně: Jana Štěpánová jana.rgb@gmail.com


TISKOVÁ ZPRÁVA K PROJEKTU ARTWALL 2013: TOMÁŠ RAFA - VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ NA ČESKO-ROMSKOU VLAJKU

Místo: Galerie Artwall (Nábřeží kpt. Jaroše a Edvarda Beneše, Praha)
Vernisáž výstavy a tisková konference: Úterý 16. 7. 2013, 18.00 hod., galerie NTK (Technická 6, Praha)

Na stole je návrh nové, česko-romské vlajky. Kterou vyberete?

Nejnovější výstavní projekt galerie Artwall představuje sedm návrhů na novou česko-romskou vlajku vytvořených slovenským umělcem Tomášem Rafou. Projekt „Výběrové řízení na česko-romskou vlajku“ kriticky reaguje na situaci, kdy Romové nejsou majoritní společností považováni za Čechy a ocitají se v nucené izolaci. 

Sedm vlajek vystavených v galerii Artwall a v prostorách Národní technické knihovny bylo vybráno ze série několika desítek návrhů. Výběru se zhostila komise složená z odborníků zabývajících se v různých kontextech tématikou česko-romského soužití: Kumar Vishwanathan (lidskoprávní aktivista, ředitel občanského sdružení Vzájemné soužití), Lucie Horváthová (sociální antropoložka, členka SZ), Zdeněk Ryšavý (ředitel Romea o.s.), Vojta Lavička (hudebník, moderátor Metropol TV) a David Tišer (romista, člen Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny). Spolu s nimi v komisi zasedl též odborník na problematiku vlajek, historik Jan Kremer.

O vítězném návrhu nové česko-romské vlajky v následujících týdnech rozhodne široká veřejnost, která bude mít v průběhu konání výstavy možnost hlasovat online na facebookovém profilu galerie Artwall a zpravodajském serveru aktualne.cz, nebo u hlasovací urny umístěné v NTK. Hlasování bude probíhat i přímo na ulici, prostřednictvím přenosné hlasovací urny, se kterou se organizátoři projektu vydají na různá místa ČR, zejména do lokalit se silným romským zastoupením. Vybraná vlajka pak bude předána k užívání Radě vlády pro záležitosti romské menšiny, spadající pod Úřad vlády.

Výběrové řízení na česko-romskou vlajku vychází z časosběrného projektu „Nový nacionalismus v srdci Evropy“, jehož prostřednictvím Rafa od roku 2009 zkoumá hranice mezi nacionalismem, patriotismem, rasismem a xenofobií. Cílem současného projektu je podle něj vytvoření „otevřené platformy k diskuzi o současném i budoucím soužití majoritního obyvatelstva a menšin v Čechách.“ 

„Projekt otevírá také téma koexistence romské a české identity v případě samotných Romů,“ zdůrazňuje Zuzana Štefková, jedna z kurátorek galerie Artwall. „Jeho prostřednictvím si klademe otázku, jak čeští Romové vnímají svoji „českost“, do jaké míry se ztotožňují s českou národní identitou reprezentovanou státními symboly, nebo co pro jejich identitu znamená skutečnost, že žijí právě v Čechách.“

Další z kurátorek Artwall Lenka Kukurová k projektu dodává: „Zmiešaná vlajka, ktorá poukazuje na fakt, že štát nie je etnicky čistý celok, je výzvou k zamysleniu sa nad konceptom národa a štátu. V Českej republike nežijú len Češi, ale aj iné menšiny, ktoré sú tu rovnako doma.“

V neposlední řadě výstava demonstruje ambivalentní charakter nových možností publikování názorů, které veřejnosti zprostředkovávají informační technologie v podobě online sociálních sítí a diskuzních fór.“ shrnuje spolukurátorka Markéta Dolejšová.

Výběrové řízení na česko-romskou vlajku otevírá celou řadu dalších otázek týkajících se relevance státních symbolů v soudobé společnosti a jejich zneužívání hnutím neonacistů, ale především odkazuje k absurditě dělení na Čechy a ty „druhé“­­.

O vystavujícím umělci:

Tomáš Rafa (1979) žije a pracuje ve Varšavě. Studoval na Akademii umění v Banské Bystrici v ateliéru Digitálních médií a na Akademii Sztuk Pięknych vo Warszawe. V roce 2011 získal Cenu Oskára Čepana a rezidenční pobyt v International Studio & Curatorial Program v New Yorku. V roce 2012 se zúčastnil Berlin Biennale 7, jako spoluautor projektu „Breaking the News“ a kurátor projektu „Art Covers Politics“. Jeho první samostatná výstava „Respect Existence or Respect Resistance“. se konala v roce 2012 v SNG Bratislava. V roce 2013 uveřejnil projekt „Športové múry / New Nationalism in the Heart of Europe“ v rámci přehlídky umění Prague Biennale 6.

Projekt byl iniciován Centrem pro současné umění Praha o.p.s., v současnosti je výstavní program realizován občanským sdružením c2c Kruh kurátorů a kritiků o.s.
Partnery projektu jsou hlavní město Praha a Národní Technická Knihovna v Praze.
Mediálními partnery projektu jsou: Aktuálně.cz, Radio 1, A2, Artmap, Kulturissimo.cz, deník Metro a  Goout.

Kontakty:
Kurátoři: Petr Motyčka, petr@artwallgallery.cz; Markéta Dolejšová, marketa@artwallgallery.cz; Lenka Kukurová, lenka@artwallgallery.cz; Zuzana Štefková, zuzana@artwallgallery.cz
Kontakt pro média: Adam Ondráček, adam@artwallgallery.cz, tel. +420732957387
Umělec: Tomáš Rafa: tomas.rafa@gmail.com


TISKOVÁ ZPRÁVA K PROJEKTU ARTWALL 2013: DARINA ALSTER - IMAGO DEI

Místo: Galerie Artwall (Nábřeží kpt. Jaroše a Edvarda Beneše, Praha)

Vernisáž výstavy: Čtvrtek 28. 3. 2013, 18.00 hod., galerie NTK (Technická 6, Praha)

Ďábel se s odhalenými chlupatými ňadry prochází kolem České národní banky, v dlouhých pozlacených drápech svírá blyštivé cetky. Panna Marie s malým Ježíškem posedává na betonovém obrubníku poblíž Národní třídy. Sofia, Paní Moudrost, se sluní na bleším trhu Kolbenka ve společnosti vycpané sovy. Ježíš Kristus krmí holuby a popíjí víno s bezdomovci u Masarykova nádraží. Boží posel Hermés bezstarostně poskakuje kolem karlínské nonstop herny. Demiurg - Stvořitel to vše odráží v zrcadle, které pevně třímá v rukách, nad svým mohutným a rozložitým torzem. Poslední výjev ze sedmidílného fotografického cyklu Imago Dei, zachycuje paprsky slunce odrážející se v jednom z mnoha oken velké prosklené budovy. Jeho autorka takto ztvárňuje obraz Ducha Svatého. Prostor fotografie záměrně ponechává liduprázdný, otevřený představě božské síly tak, jak ji vnímá každý jednotlivý divák.

Vizuální umělkyně a performerka Darina Alster svou sérií fotografií, vytvořenou přímo pro prostory pražské venkovní galerie Artwall, navrhuje možné podoby božství ve městě. „Divákům nabízí svou vlastní osobitou apropriaci raně křesťanské gnóze, sedm výjevů archetypálních postav, které umisťuje do uspěchaného prostředí velkoměsta 21. století,“ shrnuje projekt jedna z kurátorek Markéta Dolejšová. Svým site-specific projektem usiluje o konfrontaci kolemjedoucích diváků se sakrální tematikou víry, která se v kontextu hekticky pulzujícího velkoměsta pozvolna vytrácí z myslí jeho obyvatel. „Navazuje tak na svou dosavadní uměleckou praxi, prodchnutou eklektickou filosofií, mysticismem a pátráním v méně přístupných patrech vlastního já,“ dodává kurátor Petr Motyčka.

„Snaha o zviditelnění božských archetypů v městském prostoru zahlceném všudypřítomnou reklamou rezonuje obzvláště v období velikonočních svátků, které se postupně zvrhly v opulentní slavnosti akčně zlevněných vaječných pomazánek a čokoládových zajíců.“ podotýká další z kurátorek projektu, Zuzana Štefková. Projekt Dariny Alster je ironickou alternativou k bezduchým pestrobarevným poutačům, propagujícím prefabrikované velikonoční radovánky. V rámci prostoru Artwall je pak tato ironie dále umocněna velikostí jednotlivých výstavních panelů, po kterých tolik touží různé reklamní agentury.

V kontextu sporů kolem církevních restitucí, uvězněných ruských punkerek nebo problematické politické minulosti nové hlavy katolické církve, ukazuje projekt Imago Dei téma hledání božství v nadčasovém a kontemplativním duchu a nabízí tak prostor pro divákovo pohroužení do toku myšlenek o smyslu jeho každodenního putování z jednoho místa na druhé.

Galerie ARTWALL

Markéta Dolejšová, Lenka Kukurová, Petr Motyčka a Zuzana Štefková

O vystavující umělkyni:

Darina Alster (1979) je vizuální umělkyně, performerka, publicistka, kurátorka a pedagožka, žije a pracuje v Praze. Nejčastěji se vyjadřuje v performancích, mluveném slovu a textu, zvukovými instalacemi  a videem. Hlavními tématy její tvorby jsou čas, identita, náboženství a osobní či politické vztahy. Ve svých performancích překračuje hranice běžné reality, narušuje běžné situace nepochopitelnými iracionálními jevy, čímž nechává promlouvat podvědomí. Ráda kombinuje nová média s médii archaickými, jako je například astrologie, tarot, náboženství, pohádky a jiné druhy archetypu.

 

Více informací na: www.artwallgallery.cz
 
Projekt byl iniciován Centrem pro současné umění Praha o.p.s., v současnosti je výstavní program realizován občanským sdružením c2c Kruh kurátorů a kritiků o.s.
Projekt probíhá pod záštitou Primátora hl. města Prahy MUDr. Bohuslava Svobody a s podporou hlavního města Prahy a Ministerstva kultury ČR.
Partnerem projektu je Národní Technická Knihovna v Praze.
Mediálními partnery projektu jsou: Časopis Umělec, A2 kulturní týdeník.
 
Kontakty:
Kurátoři: Zuzana Štefková, zuzana@artwallgallery.cz; Petr Motyčka, petr@artwallgallery.cz;
Lenka Kukurová, lenka@artwallgallery.cz, Markéta Dolejšová, marketa@artwallgallery.cz
Kontakt pro média:
Adam Ondráček, adam@artwallgallery.cz, tel. +420732957387
Petr Motyčka, petr@artwallgallery.cz, tel. +420603160797
Umělkyně: Darina Alster, darina.alster@gmail.com

TISKOVÁ ZPRÁVA ARTWALL 2013: LUKÁŠ HOUDEK - UMĚNÍ ZABÍJET

Místo: Galerie Artwall, nábřeží kpt. Jaroše a Edvarda Beneše, Přízemí Národní technické knihovny,
Technická 6, Praha
Vernisáž výstavy: Čtvrtek 7. 2. 2013, 18.00 hod., přízemí Národní technické knihovny
 
Na výřezu černobílé fotografie si panenka Barbie svléká šaty. Ken v uniformě, s puškou pověšenou přes rameno, se na ni usmívá svým věčným, plastovým úsměvem. Další panenky v okolí si zjevně hrají na znásilnění. Situace, ve které se hračky ocitly, je opatřena legendou: „Žatec, červen 1945”.
 
I další fotografie prezentované v prostorách galerie ARTWALL ukazují podobně zlověstné situace. „Výstava Lukáše Houdka nazvaná Umění zabíjet se věnuje problematice vysídlení českých Němců po skončení 2. Světové války. Umělec vytvořil soubor fotografií, na kterých pomocí panenek zrekonstruoval některé případy masakrů a mučení německého civilního obyvatelstva,“ upřesňuje Markéta Dolejšová, koordinátorka a spolukurátorka projektu.
 
Lukáš Houdek při rekonstrukcích vycházel z archivních dokumentů, historických analýz, dobových materiálů a výpovědí pamětníků, které dále rozvíjel a vizuálně upravoval. Jeho svébytné rekonstrukce se však zakládají na skutečných událostech. Výstava je rozdělena do dvou částí: V galerii Artwall je vystaveno sedm výřezů fotografií, jejichž kompletní soubor, čítající 25 snímků, je současně k vidění v přízemí budovy Národní technické knihovny.
 
„Téma vysídlení českých Němců a uznání vlastní odpovědnosti za poválečné zločiny je nadále pro značnou část veřejnosti tabu. Je zvláštní, že se tak děje i po téměř sedmdesáti letech od skončení války a dvě dekády po svržení totalitního režimu. Téma odsunu se ve veřejné diskuzi objevuje účelově, bez hlubší reflexe a bez zájmu o vyrovnání se s touto temnou stránkou české historie,“ dodává další z kurátorů galerie ARTWALL Petr Motyčka.
 
Lukáš Houdek v souvislosti se svým dílem uvádí: „Projekt vznikl na podzim loňského roku z mé vlastní potřeby se tomuto tématu věnovat, jelikož sám pocházím z pohraničí a má rodina dosídlila některé z německých nemovitostí. Mým záměrem je konfrontovat veřejnost, která tyto případy zločinů na Němcích pokrytecky zamlčuje a vyhýbá se skutečnosti, že jsme v pozici obětí byli současně agresory.“
 
„Na rozdíl od německého prostředí, které už několik desítek let prochází kontinuální reflexí vlastní minulosti, se české prostředí, podobně jako to slovenské, uznání nepříjemných historických faktů brání,” říká k projektu Lenka Kukurová, spolukurátorka výstavy.
 
Jakkoliv se umělecký projekt zabývá ožehavou politickou otázkou, která v současnosti polarizuje českou veřejnost, jeho záměrem není podpora jedné části politického spektra. Umění v tomto pojetí nabízí obecnější perspektivu, která překračuje stranickou politiku a nabízí prostor, kde může být historické téma řešeno v symbolické rovině, bez adresného obviňování, ale zároveň i bez vyhýbání se zodpovědnosti.
 
Galerie ARTWALL
Markéta Dolejšová, Lenka Kukurová, Petr Motyčka a Zuzana Štefková
 
 
O autorovi
Lukáš Houdek (1984) vystudoval romistiku na FFUK. Od roku 2005 se aktivně věnuje dokumentární fotografii, v posledních letech pracuje také na vlastních výtvarných projektech. Ve své tvorbě ze zabývá zejména problematikou identity, ať už své vlastní (Život snů, Freakshow, Všechny kalhotky mojí matky) nebo transgender osob (Robin, F64.0_online, Lilie), současně je jedním z kurátorů každoroční výstavy Transgender Me. V posledních letech se věnuje tématu poválečného odsunu Němců.
 
Více informací na: www.artwallgallery.cz
Projekt byl iniciován Centrem pro současné umění Praha o.p.s., v současnosti je výstavní program realizován občanským sdružením c2c Kruh kurátorů a kritiků o.s.
Projekt probíhá pod záštitou Primátora hl. města Prahy MUDr. Bohuslava Svobody a s podporou hlavního města Prahy a Ministerstva kultury ČR.
Partnerem projektu je Národní Technická Knihovna v Praze.
Mediálními partnery projektu jsou: Časopis Umělec, A2 kulturní týdeník.
 
Kontakty:
Kurátoři: Zuzana Štefková, zuzana@artwallgallery.cz; Petr Motyčka, petr@artwallgallery.cz;
Lenka Kukurová, lenka@artwallgallery.cz, Markéta Dolejšová, marketa@artwallgallery.cz
Kontakt pro média:
Adam Ondráček, adam@artwallgallery.cz, tel. +420732957387
Petr Motyčka, petr@artwallgallery.cz, tel. +420603160797
Umělec: Lukáš Houdek, foto@lukashoudek.cz

TISKOVÁ ZPRÁVA ARTWALL 2012: MILAN KOZELKA - VOX POPULI

Projekt Milana Kozelky Vox populi reaguje na téma, které nabývá spolu s blížící se přímou volbou prezidenta na aktuálnosti. Poprvé v českých dějinách si bude „lid“ vybírat hlavu státu. Výstava zároveň reflektuje povahu místa, kde se galerie Artwall náchází. Kamenné rámy, v nichž je galerie umístěná, vznikly v době, kdy byl „lid“ – a zvláště ten pracující – pravidelně skloňován vrchními ideology režimu a rétoricky využíván k nejrůznějším demagogickým účelům. Nejčastěji byl prezentován jako nositel moci, garant hodnoty české měny, nebo přítel sovětského lidu. Hlasem lidu se pak schvalovaly popravy politických vězňů a oslavovaly úspěchy na cestě k budování socialismu. Současná výstava se však nevrací do dob minulých, ale prostřednictvím paradoxních hesel ukazuje „lid“ jako problematickou ideologickou konstrukci, která neztrácí nic ze své manipulativní schopnosti ani dnes.

Kozelkův cyklus hesel mluví jazykem vyžívajícím se v hravém nonsensu a protimluvech, ale přitom si zachovává vlastní kritickou dimenzi. V těchto sloganech je „metafyzicky korektní“ lid „traumatizován štěstím“,„disponuje tajnými informacemi“,  a „považuje svobodu za nutné zlo“. Terčem Kozelkova výsměchu je lid coby funkce jazyka umožňující pomyslné nahrazení lidí s jejich individuálními názory, touhami a cíli homogenní masou. Samotné slovo „lid“ vyšlo z módy – patrně díky nepopulární asociaci s minulým režimem –, ale v rámci strategií politiků i marketingových expertů dochází k této homogenizaci pochopitelně i bez toho, aniž by slovo „lid“ vůbec zaznělo. Takto uměle vytvořená stádní identita umožnuje manipulaci jednotlivců, kteří se cítí být součástí dominantního řádu. Jen místo „lidu“ jsou tímto vyšším celkem „voliči“, „zákazníci“, nebo „řádní občané“.

Politický systém se tedy může změnit, ale předjímání vůle „lidu“, zůstává i v současnosti oblíbeným způsobem komunikace v politice stejně jako v reklamě. Kozelkovy protimluvy z cyklu Vox Populi poukazují na absurdnost tohoto populistického nároku a jeho zestádňujícího efektu, který proměňuje jednotlivce v masu voličů a konzumentů. Řečeno slovy autora: „Umění je ideální způsob, jímž se dá efektivně nabourávat stupidita kteréhokoli politického systému.“

Součástí projektu bude performance Milana Kozelky a Alexandra Puškina, která proběhne 13.12. v tramvaji číslo 17 na trase mezi Právnickou fakultou a zastávkou Nábřeží kapitána Jaroše. 

Více informací na: www.artwallgallery.cz

Galerie Artwall byla byl iniciována Centrem pro současné umění Praha o.p.s., v současnosti je výstavní program realizován občanským sdružením c2c Kruh kurátorů a kritiků o.s.

Projekt probíhá pod záštitou Primátora hl. města Prahy MUDr. Bohuslava Svobody a s podporou hlavního města Prahy a Ministerstva kultury ČR. Mediálními partnery projektu jsou: Časopis Umělec, A2 kulturní týdeník.

Kontakty:

Kurátoři:

Zuzana Štefková, tel.: 731 512 512, zuzana@artwallgallery.cz

Petr Motyčka, tel.: 603 160 797, petr@artwallgallery.cz

Koordinátorka: Markéta Dolejšová, tel.: 734 575 896, marketa@artwallgallery.cz

Autor: Milan Kozelka gulu-gulu@seznam.cz


TISKOVÁ ZPRÁVA ARTWALL 2012: KENNARDPHILLIPPS: BOHATSTVÍ NÁRODŮ

Britskou uměleckou dvojici kennardphillipps působící od roku 2002 tvoří grafička Cat Phillips a o generaci starší Peter Kennard. Tento dnes už světově známý umělec-aktivista narozený v roce 1949 se od počátku své umělecké kariéry orientoval na politicky ožehavá témata, ať už to byla válka ve Vietnamu, nebo později v 70. a 80. letech boj proti jaderným zbraním a chudobě. Spolupráce s Cat Phillips, původně zaměřená výhradně na kritiku invaze do Iráku, se brzy rozšířila o další problémy, jakými jsou válka s terorismem, arogance moci a lhostejnost globálního kapitálu vůči chudobě.

Jednoduchá, kriticky zaměřená sdělení využívající kombinace novinářských fotografií si nedělají nároky na sofistikovanou uměleckou výpověď. Spíše než o díla vytvořená pro galerie se jedná o plakáty určené pro přímé užití v rámci protestních demonstrací. Instalace a plakáty dvojice kennardphillipps se například staly součástí protestních akcí pořádaných pod hlavičkou hnutí Occupy. Důležitou aktivitou dvojice jsou rovněž workshopy, kde se účastníci učí vyrábět vlastní plakáty a jejich prostřednictvím podpořit své argumenty vizuální formou.

O vztahu mezi aktivismem a uměním prohlašují Kennard a Phillips následující: „Nevidíme [naše] díla odděleně od sociálních a politických hnutí konfrontujících zavedené politické a ekonomické systémy. Vnímáme je jako součást těchto hnutí, jako vizuální nástroj protestu. Chceme aby byla lidmi používána jako součást jejich vlastního aktivismu, nikoli jako obrázky na zdi určené ke kontemplaci.“

Vedle takto laděných agitačních materiálů má dvojice na kontě „umělečtěji“ působící realizace, které pracují s vrstvením fotografických reprodukcí a textur. To je i případ série Bohatství národů prezentované v rámci letošního programu galerie Artwall. Jedná se o cyklus využívající motivy z novinářských fotografií s výjevy typickými pro zbídačený třetí svět na pozadí burzovních seznamů kurzů akcií z Finantial Times. Výsledek připomíná postupy avantgardy 20. let minulého století, a to nejen svou formou, ale i přiznanou angažovaností. 

Výstava probíhá v rámci druhého ročníku Festivalu Fotograf s názvem Mimo formát.

Více informací na: www.artwallgallery.cz

Projekt byl iniciován Centrem pro současné umění Praha o.p.s., v současnosti je výstavní program realizován občanským sdružením c2c Kruh kurátorů a kritiků o.s.

Projekt probíhá pod záštitou Primátora hl. města Prahy MUDr. Bohuslava Svobody a s podporou hlavního města Prahy a Ministerstva kultury ČR

Mediálními partnery projektu jsou: Umělec, A2 kulturní týdeník

Kontakty:

Kurátoři: Zuzana Štefková, tel.: 731 512 512, zuzana@artwallgallery.cz, Petr Motyčka, tel.: 603 160 797, petr@artwallgallery.cz,

Koordinátorka: Markéta Dolejšová, tel.: 734 575 896, marketa@artwallgallery.cz

Autoři: Peter Kennard, Cat Phillipps, info@kennardphillipps.com


TISKOVÁ ZPRÁVA ARTWALL 2012:VENDULA CHALÁNKOVÁ: KOMIKSY

Galerie Artwall uvádí v rámci projektu Artwall:Link výstavu Venduly Chalánkové „Komiksy“. Projekt vznikl jako doprovodná aktivita provozu letenské galerie Artwall, jejíž provoz byl po tříleté nucené odmlce obnoven v roce 2011 pod záštitou primátora Bohuslava Svobody. Výstava Venduly Chalánkové, probíhající ve spolupráci s Dopravním podnikem hl. m. Prahy, bude během měsíce srpna k vidění ve vozech metra na lince B.

Princip projektu Artwall:Link spočívá v propojení veřejného a virtuálního prostoru. Některá z vystavených děl budou doplněna QR kódem, který po načtení prostřednictvím chytrého telefonu nasměruje zájemce do online galerie www.artwallgallery.cz, kde se dozvědí pointu komiksu.

„Domnívám se, že myšlenka využití veřejného prostoru je neotřelá a inspirativní – snažíme se navrátit umění do ulic a přiblížit je Pražanům, kteří budou mít možnost například cestou do práce si výstavu prohlédnout,“ vyjádřil se primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda.

Vendula Chalánková (*1981), absolventka Fakulty výtvarných umění v Brně, patří mezi umělkyně nastupující generace. V jejích dílech se projevuje inspirace populární kulturou a hravý přístup k realitě. Tyto kvality jsou příznačné i pro výběr z jejích komiksů, který tvoří současnou výstavu.

Komiksy vznikají průběžně od roku 2004 jako záznamy každodenních situací a zaslechnutých dialogů přátel i náhodných kolemjdoucích. Vendula Chalánková v nich často vystupuje jako jedna z protagonistek a rozhodně se nijak nešetří. Sama o svém přístupu říká: „Všechny moje komiksy jsou ze života. Běžně zatahuju břicho, jsem na dietě, nenosím podprsenku a vypadám naivní.” Přes lehkovážný tón většiny vystavených z nich si je autorka vědoma toho, že tímto způsobem může pojednávat nejen o banálních problémech, ale i o zásadních zkušenostech příslušníků (nejen) své generace. Ve svých komiksech vidí: „Příběhy lásky a smrti, viny, pokání, odpuštění.” I když se někdy zdá, že v jejím pozorování převažuje ironický odstup, podle vlastních slov: „Naděje prolíná všechny mé komiksy.”

Projekt realizuje c2c Kruh kurátorů a kritiků o.s.
Projekt Artwall:Link je realizován pod záštitou primátora hlavního města Prahy MUDr. Bohuslava Svobody a za podpory Dopravního podniku hl. m. Prahy.


TISKOVÁ ZPRÁVA ARTWALL 2012: TEREZA JANEČKOVÁ, PAVLÍNA MÍČOVÁ: JITRNICE, JAKOU SVĚT NEVIDĚL. NYNÍ VE 3D!

Výstava Terezy Janečkové a Pavlíny Míčové: Jitrnice, jakou svět neviděl. Nyní ve 3D! vychází z historické povahy prostor, které dnes tvoří galerii Artwall. Kamenné rámy, v nichž galerie funguje, vznikly v padesátých letech v souvislosti s úpravou Letenského parku během výstavby Stalinova pomníku. Původně měly sloužit k umístění reliéfů ve stylu socialistického realismu, ale nakonec zůstaly prázdné a jen příležitostně sloužily prezentaci socialistické propagandy.

V případě současného projektu však nejde o pouhou rekonstrukci. Reminiscence na dobu reálného socialismu pracuje s tématem paměti a jejího přepisování. Odstraněním textů a komunistických symbolů sleduje mizení paměti (nejen) ve veřejném prostoru. Jak k tomu poznamenávají autorky: „Pravidlem vývoje je důsledné odstraňovaní pozůstatků minulosti. Ve veřejném prostoru tak jsou postupně likvidovány sochy a památníky z Rakouska Uherska, z období První republiky, stejně jako z období komunismu.“

S historickou pamětí a jejím vztahem k současnosti souvisí rovněž prezentace upravená pro sledování ve 3D. „Převedení původních socialistických plakátů do 3D formy odkazuje ke spektáklovému pojetí příznačnému pro naši dobu. Podtitul „Nyní ve 3D“, který jsme si zvykli spojovat s předělávkami starších, doposud pouze dvourozměrných filmových titulů, navíc upozorňuje na jisté nostalgické vzpomínání na socialismus, především v jeho pozdní husákovské podobě, jako na dobu domělé všeobecné hojnosti a prosperity,“ uvádí kurátorka projektu Zuzana Štefková.

Jednotlivé plakáty představují především tento optimisticky laděný konzumentský ideál socialistické společnosti. Současný divák, který je zvyklý spojovat vizuální sdělení ve veřejném prostoru v první řadě s reklamou, může vnímat tyto obrazy jako předznamenání reklamního sdělení a srovnávat je s jazykem dnešní dominantní ideologie konzumerismu. Parodický titul projektu odkazující k pohádce Obušku z pytle ven, kde boháč nabízí chudákovi neviditelnou, respektive neexistující jitrnici, však upozorňuje na to, že ať už se jedná o uzeninu „socialistickou“ nebo „kapitalistickou“ (Nyní ve 3D!!!), jedná se o ideál zcela fiktivní.

Celý projekt má tedy několik vzájemně provázaných rovin interpretace. Můžeme jej chápat jako zamyšlení nad nestálostí kolektivní paměti, komentář k proměnám jazyka reklamy, obecnější úvahu směřující k postavení současné levice a v neposlední řadě také jako odkaz k rostoucímu vlivu technologií na každodenní život člověka ve městě. Realita nazíraná technologickou optikou na jedné straně nabývá ostřejších kontur, zároveň se ovšem v mnoha ohledech stává rozmlženou a pro lidské oko přestává být čitelná. Nové technologie v sobě nesou příslib odkrývání nových dimenzí lidského vnímání, zároveň však mohou fungovat jako zaslepující nástroj, vedoucí k zastírání původních významů. 3D jitrnice na Letenském nábřeží takovou dimenzi otevírá každému kolemjdoucímu a umožňuje mu tak zamyslet se nad tím, jak spektakulární je jeho realita.  

Více informací na: www.artwallgallery.cz

Projekt byl iniciován Centrem pro současné umění Praha o.p.s., v současnosti je výstavní program realizován občanským sdružením c2c Kruh kurátorů a kritiků o.s.

Projekt probíhá pod záštitou Primátora hl. města Prahy MUDr. Bohuslava Svobody a s podporou hlavního města Prahy a Ministerstva kultury ČR

Mediálními partnery projektu jsou: Umělec, A2 kulturní týdeník


TISKOVÁ ZPRÁVA ARTWALL 2012: LADISLAV VONDRÁK: PACHUŤ

Výstavou Ladislava Vondráka Pachuť zahajuje galerie ARTWALL svůj program na rok 2012. Projekt výrazného studenta ateliéru fotografie VŠUP byl vybrán z více než 80-ti návrhů českých i zahraničních umělců a umělkyň a tematicky sleduje trend nastavený loňskou výstavou skupiny Voina, tedy zaměření na umělecké projekty vztahující se k problémům současné společnosti. „Při výběru projektů pro ARTWALL 2012 jsme hledali sdělení, které by dokázalo oslovit svou vizualitou a přitom se kriticky týkalo dění kolem nás,“ říká kurátor Petr Motyčka. 

Na sedmi panelech projektu se objevuje tvář autora, kterého něčí ruka „krmí“ různými barvami. Na první pohled se zdá, že se Vondrák vrací k výrazovým prostředkům symbolického zraňování příznačným pro body art 60. a 70. let, ale z jeho autorského textu vyplývá, že nejde ani tak o zkoumání možností těla a jeho expresivitu, jako o reakci na současnou politickou situaci s jejími nekonečnými tahanicemi o moc, korupčními skandály a nikdy nenaplněnými sliby. 
„My budeme žrát a vy nám to budete žrát,“ komentuje Vondrák přístup českých politiků, jejichž primárním zájmem je neomezený přístup ke korytům, a svým projektem názorně předvádí, jak toto „žraní“ vypadá. „Užijme si barev našich koalicí,“ vyzývá autor, zatímco se barvy, vytékající z jeho úst, slévají v hnědou břečku. Jeho pasivní pozice a odevzdanost, s níž přijímá své ponížení, odráží pocit totální rezignace. Co zbývá voliči znechucenému věčným lhaním politiků? Podle autora jsou to „otevřená ústa a pachuť po zvracení.“ Vondrákova úvaha však nabízí i optimističtější odpověď. Lékem proti skepsi by podle něj měla být fungující občanská společnost.
 
„Projekt Pachuť lze chápat i jako výzvu, kterou autor, coby nespokojený volič, adresuje svým zákonně zvoleným zástupcům,“ říká k tomu Zuzana Štefková, jedna z kurátorek galerie Artwall. „Jeho gesto je přes své skeptické vyznění výrazem víry v mechanismy občanské společnosti.“
 
Galerie Artwall obnovila svůj provoz po tříleté nucené pauze loni na podzim pod záštitou primátora hl. m. Prahy Bohuslava Svobody. Během roku 2012 plánuje tříčlenný kurátorský tým vystavit čtyři až pět konceptů. Zároveň s ARTWALLem startuje i nový projekt ARTWALL: LINK, který paralelně probíhá na reklamních plochách v MHD, na tramvajích a vybraných citylightech. 
 
Více informací na: www.artwallgallery.cz.
 
Vernisáž proběhne 26.4. 2012 v 18.00 v kavárně Centra současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7
Tisková konference se uskuteční 26.4. 2012 v 17.00 tamtéž.
 
Projekt byl iniciován Centrem pro současné umění Praha o.p.s., v současnosti je výstavní program realizován občanským sdružením c2c Kruh kurátorů a kritiků o.s.
Výstava probíhá pod záštitou Primátora hl. města Prahy MUDr. Bohuslava Svobody a ve spolupráci s Centrem současného umění DOX.
 
Mediálními partnery projektu jsou: Umělec, A2 kulturní týdeník.
 

Tisková zpráva k projektu Artwall:Link

Galerie Artwall představuje nový výstavní projekt s názvem Artwall:Link, který je od poloviny dubna umístěn v prostorách pražské městské hromadné dopravy. Projekt vznikl jako doprovodná aktivita provozu letenské galerie Artwall, která v roce 2011 pod záštitou primátora Bohuslava Svobody po tříletém zákazu úspěšně znovuobnovila svůj provoz.

V rámci projektu se veřejnosti představuje celkem 18 českých i zahraničních umělců, jejichž práce jsou vystaveny na plochách běžně využívaných k reklamním účelům. 250 tramvajových plakátů a 10 citylightů na zastávkách mhd se tak až do konce května stane dočasným výstavním prostorem, přístupným všem cestujícím po celé Praze.                            

ARTWALL:LINK

Artwall:Link je nejen výstavou uměleckých projektů ve veřejném prostoru, ale také propojením ulice s kyberprostorem. Zejména díky masivnímu rozvoji online komunit a sociálních sítí se Internet v posledních letech stává každodenním místem setkávání a komunikace, tedy jakousi novodobou ulicí. V rámci udržení souvislého komunikačního toku mnoho lidí zůstává připojeno takřka nepřetržitě a čekání na zastávce i samotnou cestu tramvají tak tráví ve společnosti svých smartphonů. Právě do tohoto nového časoprostoru na pomezí reality a virtuality zasahuje i Artwall:Link - umělecké projekty vystavené na plakátech v tramvajích a na citylightech totiž obsahují další, na první pohled skrytou významovou rovinu, kterou lze rozkrýt pouze prostřednictvím načtení doprovodného QR kódu. Ten směřuje do online galerie  www.artwallgallery.cz, kde se nacházejí skryté druhé poloviny vystavených děl.  Artwall:Link tak funguje jako hybridní výstavní prostor na pomezí reality a virtuality. Do projektu se zapojili především mladí umělci, k vidění jsou například práce Pavly Ondrové, Tomáše Cacha nebo autorského dua Sylva Francová a Silvie Vondřejcová.

ARTWALL NA TRAMVAJÍCH

Pod hlavičkou galerie Artwall je na přelomu dubna a května zároveň vystaveno šest separátních uměleckých projektů, které Prahou cestují v podobě padesáti venkovních tramvajových polepů. Tato série vznikla jako kurátorský výběr jednotlivých projektů, které svou kvalitou a významem dobře naplňují kritéria uměleckého díla ve veřejném prostoru. V rámci této série jsou vystavena díla Markéty Kinterové, Wolframa Kastnera, Petera Valiska-Timečka, Markuse Hippmanna, Marcela Mališe a Vladimíra Havlíka.

Speciální prostor je pak věnován americkému performerovi Skipu Arnoldovi, jehož krátké video (záznam z jeho performance Head Shaking) je umístěno na pěti plazmových obrazovkách ve Škodově paláci a na Nové radnici. Skip Arnold je již klasikem v oblasti umělecké performance a jeho díla byla vystavena po celém světě.

ARTWALL NA ZDI

Samotná galerie Artwall, situovaná na opěrné zdi Letenských sadů na Nábřeží Kapitána Jaroše a Edvarda Beneše, pak znovu ožije 26. dubna - dosavadní výstavu „Voina Wanted“nahradí projekt českého fotografa Ladislava Vondráka s názvem „Pachuť“. 

Projekt Artwall:Link je realizován pod záštitou primátora hlavního města Prahy MUDr. Bohuslava Svobody a za podpory Centra pro současné umění DOX a  Židovského muzea v Praze.