Tereza Janečková a Pavlína Míčová: Jitrnice, jakou svět neviděl. Nyní ve 3D!

Artworks
Exhibition date
-

Tereza Janečková a Pavlína Míčová, Jitrnice - jakou svět neviděl. Nyní ve 3D!

Výstava Terezy Janečkové a Pavlíny Míčové vychází z historické povahy prostor, které dnes tvoří galerii Artwall. Kamenné rámy, v nichž galerie funguje, vznikly v padesátých letech v souvislosti s úpravou Letenského parku během výstavby Stalinova pomníku. Původně měly sloužit k umístění reliéfů ve stylu socialistického realismu, ale nakonec zůstaly prázdné a jen příležitostně sloužily prezentaci socialistické propagandy.

V případě současného projektu však nejde o pouhou rekonstrukci. Reminiscence na dobu reálného socialismu pracuje s tématem paměti a jejího přepisování. Odstraněním textů a komunistických symbolů sleduje mizení paměti (nejen) ve veřejném prostoru. Jak k tomu poznamenávají autorky: „Pravidlem vývoje je důsledné odstraňovaní pozůstatků minulosti. Ve veřejném prostoru tak jsou postupně likvidovány sochy a památníky z Rakouska Uherska, z období První republiky, stejně jako z období komunismu.“

S historickou pamětí a jejím vztahem k současnosti souvisí rovněž prezentace upravená pro sledování ve 3D. „Převedení původních socialistických plakátů do 3D formy odkazuje ke spektáklovému pojetí příznačnému pro naši dobu. Podtitul „Nyní ve 3D“, který jsme si zvykli spojovat s předělávkami starších, doposud pouze dvourozměrných filmových titulů, navíc upozorňuje na jisté nostalgické vzpomínání na socialismus, především v jeho pozdní husákovské podobě, jako na dobu domělé všeobecné hojnosti a prosperity,“ uvádí kurátorka projektu Zuzana Štefková.

Jednotlivé plakáty představují především tento optimisticky laděný konzumentský ideál socialistické společnosti. Současný divák, který je zvyklý spojovat vizuální sdělení ve veřejném prostoru v první řadě s reklamou, může vnímat tyto obrazy jako předznamenání reklamního sdělení a srovnávat je s jazykem dnešní dominantní ideologie konzumerismu. Parodický titul projektu odkazující k pohádce Obušku z pytle ven, kde boháč nabízí chudákovi neviditelnou, respektive neexistující jitrnici, však upozorňuje na to, že ať už se jedná o uzeninu „socialistickou“ nebo „kapitalistickou“ (Nyní ve 3D!!!), jedná se o ideál zcela fiktivní.

Celý projekt má tedy několik vzájemně provázaných rovin interpretace. Můžeme jej chápat jako zamyšlení nad nestálostí kolektivní paměti, komentář k proměnám jazyka reklamy, obecnější úvahu směřující k postavení současné levice a v neposlední řadě také jako odkaz k rostoucímu vlivu technologií na každodenní život člověka ve městě. Realita nazíraná technologickou optikou na jedné straně nabývá ostřejších kontur, zároveň se ovšem v mnoha ohledech stává rozmlženou a pro lidské oko přestává být čitelná. Nové technologie v sobě nesou příslib odkrývání nových dimenzí lidského vnímání, zároveň však mohou fungovat jako zaslepující nástroj, vedoucí k zastírání původních významů. 3D jitrnice na Letenském nábřeží takovou dimenzi otevírá každému kolemjdoucímu a umožňuje mu tak zamyslet se nad tím, jak spektakulární je jeho realita.  

Kurátoři/ky: Markéta Dolejšová, Petr Motyčka, Zuzana Štefková

 

Video o výstavě v angličtině: https://artycok.tv/15755/jitrnice-jakou-svet-nevidel-nyni-v-3d-sausage-like-the-world-has-yet-to-see-now-in-3d